Věděli jste, že jeden sběrač nasbírá za den až 80 kg kávových třešní? Čas jejich sběru nastává v třetím roce po vysazení kávovníku. Jak takový sběr kávy vůbec probíhá a jak významně může ovlivnit její kvalitu?
Kávové třešně zrají zhruba 9-14 měsíců, doba zrání je podmíněna jak podnebným pásem, tak nadmořskou výškou, ve které se plantáže nacházejí. Po uzrání kávových třešní, kdy mají tmavě červenou barvu, přichází velký kávový obřad, čas sklizně. Ten se podle zeměpisné polohy liší, země ležící v blízkosti rovníku mohou sklízet díky stálému klimatu celoročně.
Samotná metoda sběru kávy výrazně ovlivňuje její kvalitu. Tím nestarším způsobem, zároveň také nejšetrnějším k samotnému kávovníku, je tzv. ruční sběr. Ten je i v dnešní době prakticky nenahraditelný, pokud skutečně chceme získat kávu té nejvyšší kvality. Sběrači odtrhávají každý plod zvlášť, zároveň ihned kontrolují jeho kvalitu. Již v této prvotní fázi tak dochází k vyřazení nezralých či ,,nemocných‘‘ zrn. Káva, která je primárně sbírána tímto ručním způsobem, je tou nejkvalitnější a chuťově velmi bohatou.
Levnější variantou, však velmi málo šetrnou, je metoda česání kávy, kdy je již celý proces sklizně zmechanizován. K důkladnému třídění kávových zrn tudíž nedochází, s čímž jde ruku v ruce i klesající kvalita dané kávy. Strojový sběr je ještě tou horší variantou, kdy jsou kávovníky mnohdy poškozeny a sklizená káva je znehodnocená. My osobně preferujeme co nejužší propojení s lokálními farmami v kávových oblastech, pro které je kvalita na prvním místě, preferují ruční sběr, kdy je káva skutečně pečlivě tříděna. Lokální farmáři zároveň nejsou krvavými vykořisťovateli svých sběračů, kteří na plantážích pracují. Uzavírá se tak férový kruh udržitelné spolupráce, která je docela jiná než ta, ke které může docházet u velkých kávových řetězců, kdy je na prvním místě bohužel spíše cena než samotná kvalita kávy a lidský přístup k těm, kteří se na produkci podílejí.
Foto: https://sucafina.com/na/news/value-bavo?category=from_the_field