Blog | Pták roku 2023 zvolen, loňského krále připomene naše výběrová káva

Rok 2023 načal svou třetí dvanáctinu, mnohé se mění. Něco z minulosti čas odvál, nové nám do životů přichází. To se děje v říši lidské i zvířecí. Pojďme dnes zavítat do světa ptačího.

V loňském roce jsme vás na našem blogu Naturpark 12 seznámili s každoroční tradicí od roku 1992, kdy Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptáka roku. Loňským králem byl zvonek zelený, kterého bez ohledu na údaj v kalendáři můžete vídat na etiketě naší výběrové a vždy čerstvě pražené kávy Indonesie na filtr; v těchto dnech můžete ochutnat konkrétně kávu ze Sumatry a čekání na jaro si vylepšit chutí papáji, manga a švestek. 

Jinak však zvonek zelený předal korunu a titul Pták roku vybranému nástupci pro rok 2023, kterým se stal polák velký. Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že tato středně velká potápivá kachna stále patří v České republice mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožená.

Naopak dobrou zprávou (nejen pro poláka) je celounijní zákaz olověných broků na mokřadech, který vešel v platnost 15. února tohoto roku. Málokdo asi běžně ví, že na otravu olovem v Evropě každoročně hynulo milion ptáků poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky. Tato smutná statistika se má nyní změnit.

Poláka velkého můžeme pozorovat na vodních plochách, především rybnících. Bohužel čím dál méně. Za posledních třicet let jsme přišli o třetinu české populace poláků. Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami. Problematické je rovněž střílení poláků, kteří jsou v Česku dosud na seznamu lovné zvěře. Přitom celosvětově ohroženým druhem je od roku 2015!

Poláky velké u nás lze pozorovat celoročně, na jaře ve vyšších počtech než v zimě. Jak je poznáme? Zrzavá hlava a krk kontrastující se světlým tělem a nápadné červenohnědé oči jsou hlavními znaky samce poláka velkého. U tohoto druhu je výrazný pohlavní dimorfismus, tedy kačer je zbarvený jinak než kachna. Není to jen tak z rozmaru, ale aby samice neupozorňovala na hnízdo – v jejím šatu převládají různé odstíny hnědé, stejnou barvu mají i oči. Polák velký patří k největším zástupcům rodu – samice v hnízdním období váží přibližně osm set gramů, samci dokonce o sto gramů více. Průměrná délka života je šest let, maximálně kolem dvaceti let.

Polák velký se aktivně potápí až do hloubky patnáct metrů. Pod vodou dokáže strávit až minutu. Hloubka ponoru však běžně nepřekračuje tři metry. Při získávání potravy pod hladinou se spoléhá na zobák pokrytý citlivou kůží s řadou hmatových tělísek. Polák má také silný svalnatý jazyk s hmatovými tělísky a rohovitými výrůstky na okrajích, který hraje při sběru potravy důležitou roli. Výhodou je, že kachny při získávání potravy spoléhají pouze na hmat a nepoužívají zrak, což by v našich rybnících už ani nebylo možné.

Potrava je poměrně různorodá. V letním období převládá rostlinná složka nad živočišnou. Poláci přijímají zejména různé části vodních rostlin, mezi nimi i pupeny a semena, například lakušníku, rdesna stolístku, růžkatce, zblochanu, ale také obilí a kukuřici. Jídelníček doplňují drobní živočichové – měkkýš, korýš, vodní hmyz a jeho larvy, červi. Na zimovištích konzumují hlavně živočišnou potravu.

Rádi se dozvíte mnohem víc? S vyhlášením ptáka roku vydává ČSO zvláštní monotematické a volně dostupné číslo časopisu Ptačí svět .

Z pražírny a sociálního podniku Naturpark 12 v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj vám přejeme hezký předjarní čas, těšme se společně…