Blog | S výběrovou kávou stále rozkvétáme, ale krásně to umí i jehličnany!

Na jaře obdivujeme sněženky a krokusky, vyhlížíme každý nový kvítek mnoha dalších rostlin. Ano, těšíme se zejména květy jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů. Klasickými zástupci jarní květeny jsou devětsil, podběl a prvosenka. Někoho ale možná překvapí, že ani jehličnaté stromy nezůstávají pozadu! Dnešní článek na blogu našeho sociálního podniku a pražírny výběrové kávy Naturpark 12 věnujeme právě jim.

Připravte si šálek oblíbené kávy, ať už je to espresso či káva filtrovaná, a objevujte spolu s námi taje a překvapení přírody. S jarem přichází šťavnatost, my vám ji nabízíme s novinkou pro přípravu filtrované kávy, kterou je Kostarika Hacienda Sonora. Co řeknete na javorový sirup, mléčnou čokoládu, broskve a rozinky v její chuti? Fanoušky espressa o jarní novinku nepřipravíme, s Etiopií Qoree potěšíme mlsné jazýčky chutí lískového oříšku, pomeranče a hřebíčku. Etiopii Qoree nabízíme také na filtr. A nyní už pojďme zavítat do říše jehličnanů a informací, které pro vás mohou být nové.

Schopnost kvetení jehličnanů nám většinou připomenou až louže po dešti žlutě zbarvené od jejich pylu nebo jeho nánosy na rosou svlažených oknech a kapotách aut. Přitom květy jehličnatých stromů stojí za mnohem bližší prozkoumání.

Jehličnany (Pinopsida) se rovněž nazývají konifery (v doslovném překladu „šiškonoši“ – conus = šiška). Jsou vývojově mnohem starší než listnaté stromy. V prehistorii byly dominantními rostlinami. Většinou to jsou stálezelené neopadavé stromy, keře nebo liány. Převážně jde o rostliny statnějšího vzrůstu, které nejsou choulostivé na krátkodobý nedostatek vláhy. Listy mají jehlicovité, šupinovité, hladké nebo zpeřené, dokonce nepřetržitě přirůstající. V mnoha listech i kmenech jsou pryskyřičné kanálky, tedy s výjimkou jedle, tisu a jalovce obecného.

Jehličnany jsou nahosemenné rostliny, které se rozmnožují především prostřednictvím semen. Jak tato semena vznikají? Jehličnany mají samčí a samičí šištice. V samičí šištici jsou pod šupinami uložena vajíčka, která čekají na oplození pylem, který je roznášen větrem. Pyl vzniká v samčí šištici – tu poznáte tak, když zatřepete větvičkou, zapráší se. Zde na Kokořínsku tento jev můžete dobře pozorovat u borovic. Po vyprášení samčí květy usychají, samičí šištice dřevnatí a v nich dozrávají semena, která se díky křidélku a větru roznesou do okolí.

Pěstování jehličnanů určených pro naše lesy se věnují lesní podniky, které mají vlastní školky. Nejprve je třeba sesbírat šišky, které se vyluští, vyčistí a získaná semena se ukládají do chladících či mrazících skladů, provedou se další nutné operace. Následně se semena vysévají, malé rostliny přepichují a ošetřují, až dorostou požadované velikosti. Zajímavostí je jedle, její šišky se nedají posbírat na zemi, protože se rozpadají rovnou na stromě. Lezci se pro šišky proto musí vyšplhat do vysoké koruny stromu a natrhat je třeba jako jablka.

Podle druhu jehličnanu dozrávají šišky v nejrůznějších ročních obdobích. Padají na zem a zůstávají tam ležet poměrně dlouho, tedy nepochutnají-li si na nich veverky nebo jiní lesní hlodavci. Lidé paradoxně věnují větší pozornost šiškám spadaným než těm na stromech. Není divu, u mnoha druhů jehličnanů se vysoko v korunách tvoří až od určitého věku stromu, což jsou i desítky let. Jednou za tři až sedm let nastávají semenné roky, kdy je šišek skutečně hodně. Předchází tomu mohutné kvetení na jaře, které prozrazují již zmíněná žlutá oblaka pylu.

Pokud bychom stromy mohli vidět z ptačí perspektivy, uchvátily by nás barvy a tvary šištic a dozrávajících šišek více. Do zahrad se však v současnosti nabízí mnoho druhů, které nádhernou šiškovou ozdobu pyšně vystavují už ve výši očí a na mladých stromech.

Nejnápadnější jsou asi modré šišky jedle korejské, zářivě červené šišky smrku ztepilého „Acrocona“ nebo vejčité šišky jedlovce různolistého. Šišky borovic a modřínů se s oblibou využívají v dekoracích. Některé šišky v průběhu dozrávání dužnatějí. Například jalovcové, které často mylně považujeme za bobule. Vznikly však srůstem semenných šupin, podobných, jaké mají ostatní šišky.

Od března do května kvete třeba cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens), jenž je často vysazován jako živý plot. Samčí květy jsou žlutohnědé, samičí zelené. Jejich pyl je přenášen větrem a často je vidět, jak se z květů práší žlutý pyl.

Pojďte se s námi vydat do přírody a rozhlédněte se kolem. Nyní již víte, že i jehličnany kvetou a můžete vyhledat šištice. Pokud se Vám to podaří, vyfoťte úlovek a podělte se s námi o svůj zážitek. Kdybyste nestihli pylující stromy, vyčkejte na podzim a poznávejte různé druhy šišek nebo vyrazte na výstavu .

Přejeme Vám vitální a rozkvetlé jaro, s kvalitní výběrovou kávou vždy po ruce. Váš Naturpark 12 z adresy Kokořín 12.