Blog | Zajímavosti o kávě naservírujeme příště, dnes prozradíme více na obojživelníky!

Už jsme v polovině letošního roku! Ruku na srdce, kolik procházek přírodou každý z nás stihl? Počasí výletům přeje, pozorování okolního života je pro člověka příjemnější. Až si budete na cestách všímavě prohlížet rostliny a zvířata, třeba si sem tam vzpomenete na naše texty, kterými se vám pravidelně snažíme předat mnoho zajímavostí rovněž z říše fauny a flóry. V nedávném „obojživelnickém příspěvku“ jsme vám slíbili několik pozoruhodných či upřesňujících informací z jejich světa. Tady jsou některé z nich.

Ohledně obojživelníků se traduje nemálo polopravd, nepravd, mýtů a pověr, zkreslených tvrzení či zjevných omylů. Možná už jste kolikrát slyšeli, že obojživelníci jsou ošklivá a slizká zvířata nebo že svou jedovatostí nás jen zbytečně ohrožují. Nejde o pravdivé výroky.

O kráse některých našich obojživelníků nelze pochybovat, podívejte se například na rosničku a čolka horského! U řady dalších druhů najdeme krásu v detailech. Kuňky mají pěkné srdíčkovité zorničky a barevné břicho, pro někoho jinak méně hezké ropuchy mají zlaté oči a podobně. Překvapením může být, že někteří naši obojživelníci jsou schopni za jistých okolností měnit barvu. Tomuto jevu se říká barvozměna. Rosnička zelená zvládne zhnědnout nebo zezelenat do pěti minut!

Co se týká „slizkosti“ obojživelníků, bývá to jen krátkodobá záležitost. Většina našich obojživelníků má téměř celý rok vlhkou kůži, protože pomocí ní částečně dýchají. V tuto dobu moc slizu na kůži nemají; jsou tedy spíše kluzcí než slizcí. Výrazně slizkou kůži mají téměř všichni naši obojživelníci jen brzy zjara – po přezimování a přesunu na místa rozmnožování. Vrstva slizu je totiž chrání v zimě před zmrznutím.

A jak je to s tou jedovatostí? Někteří obojživelníci jsou jedovatí, ale nejsou pro člověka významnou hrozbou. Zpravidla se jedná o obranný reflex a snahu odradit predátora od útoku. Z našich druhů mají v těle jed mlok skvrnitý, oba druhy kuněk a všechny tři druhy ropuch. Jedu však mají malé množství. Pokud zvíře přímo nepozřeme, což je málo pravděpodobné, nijak zvlášť nám neublíží. Nepříjemnosti tento jed může způsobit na lidské kůži, zejména pokud už vykazuje nějaké poranění. Ale nepůjde o žádné větší problémy než pálení a svědění, třeba jako u popálení od kopřiv.

Kožní jedy mají naopak silný dezinfekční a regenerační účinek. Jsou to vlastně taková účinná antibiotika, která chrání citlivou pokožku obojživelníků před plísněmi a bakteriálními onemocněními, což je nezbytné, protože obojživelníci pokožkou dýchají (70 až 80 % potřeby, při zimním spánku až 100 %). Proto jsou výrazně náchylní na jakékoli znečištění; řadí se tak do skupiny tzv. bioindikačních organismů – svou přítomností vypovídají o kvalitě prostředí, ve kterém se nacházejí.

Mezi jednu z pověr patří, že se žába nemůže utopit, protože je to vodní zvíře! Chyba lávky. Larvy při metamorfóze ztrácejí schopnost dýchání pod vodou a žábry dospělců jsou nahrazeny plicními vaky.

 Je dobré si připomenout, že obojživelníci nejsou typická vodní zvířata, na což ukazuje už sám jejich název. Naši obojživelníci zvládnou vydržet ve vodě a pod ní poměrně dlouho v případě, že voda je chladná a dostatečně okysličená. Naši obojživelníci (myšleno dospělí či mladí jedinci, nikoli larvy) dýchají totiž jednak plícemi a jednak kůží. Dýchání kůží je velmi významné zejména v zimním období a u druhů, které zimují ve vodě. Obecně lze říci, že v chladné prokysličené vodě se žába nebo čolek neutopí. Pokud je teplota vyšší a kyslíku ve vodě méně, což se týká téměř veškerých vodních ploch u nás v období duben až říjen, nemůže obojživelník ve vodě dlouho vydržet. Pakliže nemůže vodní nádrž opustit, nebo se něčeho pevného přidržovat, utopí se.  

Nebuďme tedy lhostejní například k žábě v nádrži s kolmými stěnami. Většinou v ní nežije. S největší pravděpodobností do ní spadla a nemůže ven. Ano, existují i výjimky, co zvládnou z takových nádrží vylézt, dokonce se v nich i schválně rozmnožují – rosnička a malé druhy čolků. Rosnička dokáže lézt po kolmé stěně, malé druhy čolků dokážou vylézt například rohem nádrže s kolmými stěnami. Ostatní druhy takové kousky nezvládají, a proto se v nádrži utopí.

Protože v tomto ročním období si lebedí zahrádkáři, máme i pro ně potřebnou informaci! Oblíbenou potravou obojživelníků jsou také červi a slimáci, jsou tedy důležitou součástí potravního řetězce. Tím také vítaným návštěvníkem každé zahrádky.

Nejen na zahrádce si můžete vychutnat šálek vynikající výběrové kávy, dokonce s představiteli obojživelníků CHKO Kokořínsko – Máchův kraj mlokem skvrnitým a vykukující rosničkou zelenou na etiketě – hoví si totiž na Brazílii upražené pro přípravu espressa (Rafael Vinhal Blend – v chuti lískový ořech, tmavá čokoláda) i pro filtrované kávy (Spicemix Rafael Vinhal – pomerančová kůra, skořice, třtinový cukr).

Uvažujme v souvislostech a mějme oči i srdce otevřené. Příroda kolem nás nám bude vděčná. Co nejrozmanitější červen všem přeje tým sociálního podniku a pražírny výběrové kávy Naturpark 12 z adresy Kokořín 12.